Obnova přírody v lokalitě Mezi lomy
Kamenolom Mokrá
Vápencový lom Mokrá se nachází na jihovýchodním okraji Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, asi 15 km východně od Brna a 800 m severně od obce Mokrá-Horákov. Vlastní dobývací prostor sestává ze tří částí, které se označují jako západní lom, střední lom a východní lom, někdy též nazývaný jako lom Břidla. Z geologického hlediska se v lomu nacházejí hlavně devonské vápence. Vytěžená hornina slouží jako vstupní surovina zejména pro výpal portlandského slínku a následně výrobu cementu v blízké cementárně Mokrá.
Těžební prostor sousedí se dvěma chráněnými územími Natura 2000 (Moravský kras I a Sivický les). Kamenolom je obklopen listnatými lesy, především teplomilnými doubravami a dubohabřinami.
V souladu s plánem rekultivace a charakterem ložiska jsou pro skalnaté části doporučeny rekultivační techniky s regulovanou sukcesí. V některých místech jsou v plánu sanace a rekultivace klasičtější způsoby rekultivace, jako je převrstvení substrátu zeminou a následný výsev a výsadba. I k tomuto standartnímu postupu rekultivace je možné přistoupit v souladu s moderními trendy přírodě blízkých rekultivací, a to jak ve způsobu formování zemního tělesa, tak v metodách biologické obnovy území.
Jedním z příkladů je oblast Mezi lomy.
Obnova přírody v lokalitě Mezi lomy
Území Mezi lomy představuje jednu z nejcennějších částí lomu Mokrá. Prostor leží mezi středním a východním lomem. Těžba zde probíhala sporadicky s výjimkou skrývky, která byla provedena na několika místech. Právě tento zásah měl významný vliv na vytvoření cenných stanovišť. Lokalitu tvoří lesostepní formace se zastoupením významných a chráněných druhů. Jmenovat můžeme koniklec velkokvětý nebo kudlanku nábožnou. V jižní části se dokonce zachovala dřínová doubrava s dubem pýřitým.
Na jihozápadním okraji byla v minulosti odtěžena část ložiska a vytvořil se pomyslný amfiteátr. V letech 2002–2012 zde proběhla rekultivace (mulčování, výsadby dřevin). Bohužel rekultivace nepřinesla ani po deseti letech očekávaný výsledek. Proto se přistoupilo k novému pojetí obnovy s cílem oživení prostoru a propojení spodní etáže se stepí Mezi lomy.
Při přípravě projektu i samotné realizaci se zúročily dlouholeté zkušenosti docenta Lubomíra Tichého. Ten navrhl část bývalého lomu zavézt skrývkovým materiálem a následně provézt na navážce biologickou rekultivaci. Realizací projektu byl pověřen spolek Rezekvítek.
Při technické části rekultivace byl kladen důraz na zavážení různých typů substrátu. Střídaly se zde vrstvy kameniva, hlíny, jílu, spraše a lesní půdy. Přesně řízené navážení materiálu podporuje vodní režim navážky a vytváří optimální podmínky pro stabilitu tělesa navážky. Finální podoba rekultivace se skládá ze svahu s jihozápadní expozicí a plata deponie, které přímo navazuje na původní stepní plochu. Plošina byla na několika místech převrstvena kameny a štěrkem.
Navážka byla oseta travní směsí. Na vybraných částech bylo provedeno mulčování. Mulč byl vybrán z několika lokalit přímo z lomu nebo NPR Hádecká planinka. Rozložený mulč obsahuje řadu semínek stepních druhů, které v mulči poměrně dobře vzchází. Mulč byl ještě doplněn ručně sbíranými semínky ze stepních lokalit. Takto se na plochu podařilo transportovat několik desítek druhů suchomilných rostlin.
Na svahu navážky proběhla lesnická rekultivace. Pro rychlejší zalesnění byla využita lípa malolistá. Ta byla doplněna dalšími druhy listnáčů (dub, jilm, babyka, habr). V okrajích a na platu byla provedena výsadba teplomilných keřů a výstavků cenných dřevin (břek, šípák, třešeň, dřín aj.). Díky tomu se podařilo založit rozmanité skupiny dřevinné vegetace (lesní porost, křoviny, solitéry), které jsou zárukou potenciálně vysoké biodiverzity. Zajímavostí této části rekultivace je, že některé druhy dřeviny mají původ přímo v lokalitě. V prostoru lomu Mokrá byl proveden sběr semen dřevin, např. dub pýřitý, jeřáb břek, dřín jarní. Ty byly následně zpracovány a založeny do malé školky. Tímto se podařilo napěstovat vlastní genetický materiál.
Rekultivace není ještě ukončena (předpokládané ukončení bude v roce 2018). Do té doby bude ještě provedeno vybudování jezírek u paty navážky. U paty navážky byla provedena experimentální výsadba olše lepkavé. Olše poměrně dobře reaguje a odrůstá. To může nasvědčovat, že místně bude větší koncentrace vody, která by se dala zadržet v menších prohlubních.
Tato rekultivace se jeví jako nadějná a může se stát modelovou ukázkou aplikace přírodě blízké obnovy po těžbě nerostných surovin.
Další projekty
Příkladem dalšího zajímavého projektu rekultivace z Mokré, resp. vylepšení původní rekultivace, je proměna deponie v části Břidla, spojená se vznikem soustavy jezírek, nebo experimentální podpora druhové bohatosti podrostu lesnické rekultivace. Ozeleněním výsypky se zabývali také studenti Střední lesnické školy v Hranicích při zakládání tzv. Medové výsypky.