Proč a jak děláme rekultivace

Součástí strategie skupiny HeidelbergCement je i péče o vytěžená území. Přestože má každá těžební společnost tuto povinnost danou zákonem, může být daná norma plněna i nad rámec legislativních předpisů.

Tradičními způsoby rekultivace jsou zemědělská, lesnická nebo hydrická. Jejich cílem je vytvoření zemědělsky a lesnicky využitelných ploch, příp. zatopení těžebny vodou a vytvoření jezera. Moderním a dnes už poměrně častým způsobem rekultivace, především u kamenolomů, je využití přirozené obnovy. Tímto postupem rozumíme respektování existujících přírodovědně hodnotných stanovišť, jakými jsou obnažené povrchy, holé skalní stěny nebo suťové kužely, kalová pole, drobné kaluže a terénní nerovnosti. Také u štěrkoven a pískoven, u kterých probíhá tzv. mokrá těžba a vzniká vodní plocha, je tvorba členitých břehů s mělčinami a ponechání alespoň části území přirozenému vývoji již poměrně běžnou součástí rekultivačních plánů. Spontánně vznikající vegetaci můžeme podle potřeby podpořit dosadbou původních druhů nebo likvidací nepůvodních druhů rostlin.

Společnosti Českomoravský štěrk a Českomoravský cement se k metodě přírodní obnovy ve vhodných případech přiklání. Jako příklady úspěšných realizací je možné zmínit například rekultivace kamenolomu Mašovice na Znojemsku nebo Růženin lom u Brna.

Využití přírodě blízké obnovy při rekultivacích je v souladu s příručkou společnosti HeidelbergCement „Guideline for the promotion of biodiversity at mineral extraction sites“ (Průvodce k podpoře biodiverzity v těžebních lokalitách), která je závazná od roku 2008.

Do plánování a realizací rekultivací se významně zapojují i další organizace, jako je Česká společnost ornitologická, Pozemkový spolek Hády, Pracovní skupina ekologické obnovy Jihočeské univerzity a další. Díky tomuto zapojení vznikají zajímavé projekty rekultivací, propojující vytváření přírodního prostředí s výzkumem nebo environmentálním vzděláváním.

Biodiverzitou a ochranou přírody se nezabýváme pouze po ukončení těžby, ale i při její přípravě a v jejím průběhu. Pro zajištění maximální šetrnosti těžby k okolnímu prostředí máme pro většinu provozoven vypracován podle interní metodiky skupiny HeidelbergCement tzv. plán managementu biodiverzity. Tento dokument pomáhá chránit zájmy ochrany přírody v každodenním provozu. Jednou z nejdůležitějších částí tohoto plánu je harmonogram péče, který specifikuje např. kdy a jakým způsobem by se mělo kosit, kde vytvořit tůňky, kdy je potřeba připravit stěny pro břehule nebo zajistit transfery obojživelníků.

Ing. Kristýna Šebková, Ph.D.

Specialista pro biodiverzitu a územně-plánovací dokumentaci