Lesnická rekultivace s experimentem v Mokré

Kamenolom Mokrá

Vápencový lom Mokrá se nachází na jihovýchodním okraji Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, asi 15 km východně od Brna a 800 m severně od obce Mokrá-Horákov.  Vlastní dobývací prostor sestává ze tří částí, které se označují jako západní lom, střední lom a východní lom, někdy též nazývaný jako lom Břidla. Z geologického hlediska se v lomu nacházejí hlavně devonské vápence. Vytěžená hornina slouží jako vstupní surovina zejména pro výpal portlandského slínku a následně výrobu cementu v blízké cementárně Mokrá.

Těžební prostor sousedí se dvěma chráněnými územími Natura 2000 (Moravský kras I a Sivický les). Kamenolom je obklopen listnatými lesy, především teplomilnými doubravami a dubohabřinami. 

Experimentální obnova druhového složení podrostu listnatého lesa

(text: Vilém Jurek)

Tento mladý lesní porost je pravděpodobně první ukázkou lesnické rekultivace, která zohlednila nejen druhovou skladbu původních lesních dřevin, ale také bylin a trav lesního podrostu. Výsadba o výměře 1,7 ha byla založena v letech 1999-2000 v rámci rekultivací lomu. Cílem bylo zalesnit navážku, která měla velmi prudký sklon svahu.

Kristýna Procházková

Původně navržená skladba dřevin počítala s převahou dubu zimního a příměsí dalších listnáčů. Převážná část výsadeb však v prvních letech zaschla nebo byla poškozena zvěří. Ukázalo se, že nejlépe vyhovují značně extrémní přírodní podmínky lípě malolisté, proto byla hojně využívána při doplňování uhynulých jedinců, a nakonec zcela převážila nad ostatními druhy. Její podíl byl podle dendrometrické studie z roku 2011 celkem 93 %. Porost měl tedy spíše charakter jedno-druhové plantáže.

Kristýna Procházková

V roce 2009 byl v daném rekultivačním porostu založen unikátní experiment, jenž měl ověřit možnosti komplexní obnovy původního listnatého lesa. Jeho cílem bylo tedy na pokusných plochách přiblížit vzhled a celkové druhové složení vegetace přirozeným lesním porostům Moravského krasu. Nejprve zde byla provedena mírná prořezávka. K tomu, aby se do podrostu vznikajícího lesa dostaly semena a oddenky typicky lesních druhů, byla na několika místech rozhrnuta lesní půda nebo hrabanka. Následně byly do mírného zástinu vzrostlejších stromků vysázeny sazenice dubu zimního, habru, dřínu a hlohu. 

Celý porost byl místy přehoustlý a někde naopak dřeviny špatně odrůstaly a vytvářely se porostní mezery. Proto bylo navrženo postupné zahájení výchovných zásahů a dosadba dalších dřevin (duby, habry, jilmy). 

V roce 2015 bylo provedeno vyhodnocení zásahů, které ukazuje postup pěstebních zásahů. V roce 2017 byl v porostu založen další experiment s cílem posílit druhové zastoupení dřevin. Na vykácených průsecích a malých ploškách proběhla podsadba sazenic dubu zimního, habru, třešně a břízy. 

Porost je modelovým příkladem, jak pěstovat lesnickou rekultivaci na principech řízené sukcese. Díky řadě přístupů je možné postupně převádět jednodruhový porost na druhově pestřejší les. Převod je prováděn na malých plochách a v několika letech, čímž má výsledný lesní porost různou časovou i prostorovou strukturu.

Kristýna Procházková

Další projekty 

Příkladem dalšího zajímavého projektu rekultivace z Mokré, resp. vylepšení původní rekultivace, je proměna deponie v části Břidla, spojená se vznikem soustavy jezírek, nebo vytvoření návaznosti vytěženého prostoru Mezi lomy a přilehlých společenstev. Druhovým složením travino-bylinného společenstva se zabývali také studenti Střední lesnické školy v Hranicích při zakládání tzv. Medové výsypky. 

Foto: Rezekvítek, z. s.