Jezírka ve východním lomu v Mokré

Rekultivace v Mokré

Vápencový lom Mokrá se nachází na jihovýchodním okraji Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, asi 15 km východně od Brna a 800 m severně od obce Mokrá-Horákov.  Vlastní dobývací prostor sestává ze tří částí, které se označují jako západní lom, střední lom a východní lom, někdy též nazývaný jako lom Břidla.

Těžební prostor sousedí se dvěma chráněnými územími Natura 2000 (Moravský kras I a Sivický les). Z geologického hlediska se v lomu nacházejí hlavně devonské vápence. Vytěžená hornina slouží jako vstupní surovina zejména pro výpal portlandského slínku a následně výrobu cementu v blízké cementárně Mokrá.

V souladu s plánem rekultivace a charakterem ložiska jsou pro skalnaté části doporučeny rekultivační techniky s regulovanou sukcesí. Pro dříve zalesněné území je doporučena jeho následná obnova, díky charakteru kamenitých území mohou vzniknout jezírka a mokřady. Odborné průzkumy prokázaly výskyt ohrožených druhů rostlin a živočichů na loukách uvnitř lomu. Z těchto důvodů musí být současné i budoucí rekultivace prováděny jako přírodní. V lomu je použita řada rekultivačních technik vedoucích k druhově pestrým rostlinným a živočišným společenstvům.

Proměna deponie v části zvané Břidla

(text: L. Tichý)

Koncem minulého století vznikla v nejzazší severovýchodní části tehdejšího dobývacího prostoru v Mokré při závěrné stěně lomu hlinitá navážka. Její zarovnaný svah zarostla uměle vytvořená a pravidelně sečená jetelotravní směs a vypadalo to na konec našeho příběhu.

Uprostřed této navážky se však po čase objevila malá louže, která ani v nejparnějším létě nechtěla vyschnout. Bylo to hodně překvapující, protože tato etáž lomu leží ve výšce okolo 410 m nad mořem, tedy několik desítek metrů nad hladinou podzemní vody.

V roce 2004 se proto zrodil odvážný nápad celou deponii „proměnit“ v divokou přírodu s jezírky, teplomilnými křovinami a suchými trávníky. Takto proměněná příroda by pak měla velkou hodnotu. Všechny tři tyto biotopy totiž patří v naší krajině k těm nejohroženějším.

Zpočátku ale vypadaly terénní úpravy hodně násilně. Jak je vidět z fotografie, původní „zelený“ kryt zcela zanikl.

Postupně se však do této krajiny začal vracet život. A co víc: Přestože málokdo věřil, že se zde tůně udrží, během několika týdnů se všechny naplnily vodou a tento stav prakticky beze změn trvá až dosud.Unikátní geologické podmínky v kombinaci s umělou navážkou zde vytvořily téměř neopakovatelné prostředí. Dešťová voda se akumuluje v deponii a je postupně uvolňována do malé stružky. Ta napájí postupně všechna jezírka. V nejsušším létě sice stružka někdy až vyschne, ale voda v jezírkách zůstává. Některá z nich postupně zarůstají, jiná zůstávají stále s velkým podílem volné hladiny.

Ve vodách jezírek se rozmnožuje řada druhů hmyzu. Voda je průzračně čistá, takže zde rostou i velmi speciální společenstva vzácných druhů řas, které se nazývají parožnatky.

V okolí jezírek byla několikrát spatřena rosnička zelená a každý rok sem na jaře míří desítky čolků obecných. Suché trávníky na dně přilehlé etáže tvoří ostrý kontrast k tůním a zarůstajícím svahům. Území prošlo velkou proměnou a dnes je můžeme označit za jedno z nejhezčích míst v lomu Mokrá.

Další projekty

Územím Břidly se zabýval také úspěšný projekt v rámci 2. ročníku soutěže Quarry Life Award „Zapojení života na Břidle“.

Díky činnostem společností Českomoravský cement, a.s., a Českomoravský štěrk, a.s., a jejich kladnému přístupu k tzv. přírodním rekultivacím, můžeme zmínit více příkladů zajímavých lokalit, např. kamenolom Mašovice, z pískoven třeba pískovny Cep I a Cep II u Suchdolu nad Lužnicí nebo štěrkovnu Mankovice.