Rekultivace Koprovky

Bývalé výhradní ložisko stavebního kamene Olšany se nachází cca 30 km od Brna mezi obcemi Habrovany a Olšany. V minulosti bylo toto ložisko rozfáráno třemi menšími lomy. Po levé straně silnice Habrovany - Olšany lomy zvanými "Koprovka" a "Zouharka", které jsou v dnešní době již zaniklé, a po pravé straně lomem zvaným "Seče", ve kterém stále probíhá hornická činnost, ukládání výpěrků z praní drceného kameniva z kamenolomu Luleč. Části "Koprovka" a "Zouharka" byly po vydobytí ložiska sanovány a částečně technicky rekultivovány. V rámci sanace a rekultivace byly do prostoru lomu postupně ukládány výpěrky kameniva. 

Specifika prostředí v Olšanech

Otvírkou lomu, těžbou a uložením výpěrků s výrazně bazickým pH vznikly v daném místě biotopy, které jsou svým charakterem výrazně odlišné od okolí. Horní a střední etáž, tzn. míste, kde byly výpěrky ukládány, jsou obklopené lesnatými porosty acidofilních doubrav a díky svému rozdílnému pH (jsou silně bazické) zůstávají obnažené. Naopak v místech, kam výpěrky ukládány nebyly, došlo k rozšíření trnovníku akátu a vyskytuje se zde i několik drobných ložisek křídlatky japonské. 

Rekultivovaná plocha je území poměrně dosti heterogenní, např. druhová pestrost cévnatých rostlin je až překvapivě vysoká. Botanickým průzkumem bylo zjištěno celkem 245 druhů, přičemž byl zaznamenán jeden druh – vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) chráněný dle vyhl. 395/1992 Sb. provázející zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Za nejzajímavější je v rámci výzkumu považován nález vodní řasy – parožnatky obecné (Chara cf. vulgaris) nacházející se v obou tůních, které byly vytvořeny na jaře 2019. Druh je vázán na minerálně bohaté a spíše oligotrofní vody a jeho výskyt očividně podmiňuje výpěrkový materiál s vysokým pH. 

Průzkum střevlíků a pavouků naopak odhalil poměrně nízkou druhovou bohatost střevlíků s výskytem běžných lučních a lesních druhů doplněných o druhy otevřených sušších stanovišť. Většina druhů náleží mezi euryvalentní druhy obývající narušená stanoviště, avšak ve velkém počtu se zde nachází i 3 druhy typičtí pro stepní a lesostepní stanoviště termofytních oblastí – svižník písčinný, svižník polní a svižník německý. Pro ně je lom Koprovka náhradním stanovištěm za místa jejich přirozeného výskytu, kterých obecně díky hospodaření ubývá. Co se týče pavouků, tak nejpočetnějšího zastoupení dosahovaly epigeické druhy typické pro otevřené biotopy, jako jsou luční, postindustriální a xerotermní biotopy. Jedná se o čeledi Lycosidae (slíďákovití), Gnaphosidae (skálovkovití), Thomisidae (běžníkovití).

Postup při biologické rekultivaci

Cílem biologické rekultivace, která začala na jaře 2019, je částečná redukce akátových porostů, likvidace ložisek křídlatky japonské, prohloubení a rozšíření spontánně vzniklých tůní a především podpora rozvoje travinno-bylinného společenstva metodou mulčování biomasou z druhově bohatých porostů a podsevem směsí bylin.

V létě roku 2019 proběhlo ve spolupráci s ČSOP Pozemkovým spolkem Hády mulčování biomasou odebranou z oblasti Hádecké planinky na ploše cca 1000 m2 na prostřední etáži. Mulčované plochy byly na podzim téhož roku doplněny o samosběrem získaná semena druhů v okolí Hádů: divizna rakouská, chrpa čekánek, hlaváč žlutavý, česnek žlutý, ožanka kalamandra, řepík lékařský, chrpa porýnská, mateřídouška panonská, mák vlčí, černohlávek obecný, třezalka tečkovná, jitrocel prostřední, jitrocel kopinatý, silenka nadmutá, len rakouský, smldník jelení, česnek horský, hvozdík kartouzek, zlatovlásek obecný, hvězdnice chlumní a oman mečolistý. 

Současně s mulčováním byly plochy na střední etáži zahrnuty do trvalých ploch pro sledování vývoje vegetace, jehož pozorování provádí odborníci z Mendlovy university v Brně, fakulty Lesnické a dřevařské. Celkem bylo založeno 10 trvalých ploch o velikosti 5x5 m. Pět z nich je situováno na plochy následně mulčované senem a v podzimním období doseté, pět ploch zůstává kontrolních mimo mulčované a dosévané plochy. Každá plocha byla zaměřena pomocí GPS, v terénu vyznačena pomocí kovových hřebů, vyfotografována vertikální projekcí, zaznamenáno druhové složení včetně pokryvnosti udávané v procentech a popsány základní charakteristiky jako je sklon, orientace, hloubka půdy aj. Cílem mulčovaní je vytvoření stabilního, trvale udržitelného, druhově bohatého suchého travního porostu s výrazným podílem květnatých druhů odebraných z bazifilních teplomilných trávníků. Opatření na podporu vzniku trvale udržitelného nízko stébelnatého suchého travního porostu na silně bazickém výpěrkovém podloží má předejít zarůstání akátem, topolem či vrbinami, které se zde rychle náletově uchycují.

Ostatní managementová opatření 

Na jaře 2019 byly vytvořeny 2 tůně na podporu rozmnožování obojživelníků, které díky téměř nepropustnému charakteru výpěrkového materiálu vydržely téměř po celé vegetační období s hladinou vody vyšší jak 30 cm. Na hloubení tůní a likvidaci drobného náletu akátu se podíleli středoškolští studenti Lesnické školy ze Žlutice v rámci své středoškolské praxe u naší firmy. Likvidace několika menších ohnisek invazní rostliny - křídlatka japonská (Reynoutria japonica) byla zajištěna širokospektrálním systémovým arboricidem a herbicidem – garlonem, který byl aplikován postřikem na listy, odkud bezprostředně účinné látky –fluroxypyr a triklopyr pronikají do cévních svazků, které translokují tyto látky dále do kořenů. Na podzim byly vzrostlé suché rostliny zlikvidovány. Kromě likvidace křídlatky byla posečena taktéž plocha s převládající expanzivní třtinou křovištní (Calamagrostis epigeious), která je silně konkurenčním druhem vytvářející monocenózy - biotopy s velmi nízkou diverzitou.

Pro optické sledování změn bylo na rekultivované ploše nainstalováno celkem 7 fotobodů, z kterých budeme vývoj na jednotlivých stanovištích fotograficky dokumentovat.

Ve výše uvedených opatřeních se bude pokračovat i v následujících 3 letech s pravidelnou péčí a ve spolupráci s ČSOP Pozemkový spolek Hády, Mendlovou univerzitou a dalšími odborníky jako jsou lesníci, krajináři a další.

Další projekty 

Další zajímavým příkladem využití mulčování je projekt Mezi lomy z kamenolomu Mokrá, případně Lesnická rekultivace s experimentem v Mokré, u kterého se pracovalo s přenosy zeminy a hrabanky. Také v pískovnách experimentujeme s obohacováním druhové diverzity s pomocí mulče, a to na Cepu II u Suchdolu nad Lužnicí.