Mašovický lom

Mašovický lom - perla Znojemska

Jak mohou štěrkovny a pískovny přispět k ochraně ohrožených druhů?

Obnažené skalní stěny, lomová jezírka, písčiny - prostředí kamenolomů a pískoven láká mnoho druhů rostlin i živočichů, včetně těch vzácných a chráněných. Živinově chudé a obnažené substráty a pomalý nástup vegetace poskytují prostředí citlivým druhům, které jinde nemají šanci. Lomy a pískovny se stávají centry biodiverzity a po ukončení těžby představují v dnešní intenzivně využívané krajině vzácné oázy klidu. Není žádnou výjimkou, že je místo bývalé těžby vyhlášeno maloplošně chráněným územím. Podmínkou pro zachování a rozvoj přírodovědného potenciálu těchto míst je vhodně naplánovaná a provedená rekultivace. Ukázkovým příkladem je zatopený lom Mašovice na Znojemsku.

Přírodní památka Mašovický lom

Přírodní památku Mašovický lom najdeme na jižní Moravě v blízkosti Znojma. Byla vyhlášena v roce 2005 a rozkládá se na ploše 9,4 ha. Jedná se o bývalý kamenolom, ve kterém byla v roce 1999 ukončena těžba. Lokalita v těsném sousedství Národního parku Podyjí se jevila jako perspektivní pro rozšíření cenných rostlinných a živočišných druhů. Proto byl v roce 2001 zpracován nový plán likvidace kamenolomu, který nahradil původní záměr obvyklé technické rekultivace zalesněním a vytvořením zemědělské půdy.V letech 2001 - 2005 proběhla rekultivace těžebního prostoru. Zatopením těžební jámy vzniklo jezero s atraktivními skalními stěnami a navazující plochy byly ponechány spontánní obnově. Záměr získal ocenění také v mezinárodní soutěži o nejlepší projekty v oblasti udržitelného rozvoje UEPG Sustainable Development Awards 2007, vyhlašovanou Evropským sdružením výrobců kameniva.

Po dokončení rekultivačních prací byl v roce 2006 zrušen dobývací prostor. Několik dalších let o lom dále pečovala těžební organizace. Poté o lom projevil zájem místní člověk, který jej odkoupil a dále respektuje a podporuje význam kamenolomu pro ochranu přírody.

Jak vypadá kamenolom 10 let od ukončení rekultivace?

Úspěšnou a citlivou rekultivací vznikly příznivé podmínky pro výskyt a rozšíření cenných rostlinných a živočišných druhů, především pak čolka dravého (Triturus carnifex). Lom v Mašovicích představuje v současnosti jednu z nejvýznamnějších lokalit tohoto druhu v České republice a byl registrován jako Evropsky významná lokalita národního seznamu Natura 2000, s čolkem dravým jako předmětem ochrany.

V lomu a jeho okolí můžeme narazit i na další vzácné a ohrožené živočichy vázané na biotop mokřadu a přechodně podmáčených a narušovaných ploch. Žije zde také čolek obecný (Lissotriton vulgaris), skokan štíhlý (Rana dalmatina), ještěrka obecná (Lacerta agilis), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) nebo kuňka ohnivá (Bombina bombina). Překvapivým zjištěním bylo prokázání výskytu kriticky ohrožené ještěrky zelené (Lacerta viridis). V průzračné vodě lomu je možné narazit také na raka říčního (Astacus astacus).

Případně i na potápeče, kteří si kamenolom také oblíbili.

Z rostlin je potěšující výskyt tučnolístku krátkolistého (Aloina brevirostris), vzácného efemerního mechu, který osidluje extrémní stanoviště, jaké představuje obnažená kaolínová stěna ve východní části přírodní památky.

Vzhledem k cennosti otevřených ploch s živinově chudým substrátem zahrnuje péče o kamenolom především vyřezávání náletových dřevin, a to jak borovice, tak nepůvodního akátu. Voda v jezeře je krásně čistá se smaragdovými odlesky, jeho hladina stále stoupá přibližně o 25 cm za rok a koupání v něm je báječné. O úklid okolí se na dobrovolné bázi starají ti, kteří chodí do lomu rádi relaxovat. Soukromé vlastnictví bývalého kamenolomu a současné přírodní památky je v případě lomu v Mašovicích výhrou pro všechny strany - pro těžební společnost, pro přírodu i pro veřejnost.

Další příklady zajímavých rekultivací

Těžební společnost Českomoravský štěrk, a.s., která v Mašovicích dříve těžila a lom rekultivovala, dlouhodobě na svých těžebnách podporuje a preferuje využívání přírodní obnovy, nakolik to platná legislativa a vlastnické vztahy dovolí. Kromě lomu Mašovice se na Znojemsku úspěšně daří rekultivovat vytěžené části pískoven Tasovice a Božice. Také oblast Tovačovských jezer na Olomoucku je pro společnost dlouhodobou výzvou. Jezera představují nejen výjimečný rybářský revír, ale také každoročně hostí kolonii ohrožených rybáků obecných (Sterna hirundo), kteří na těžebních jezerech hnízdí na pro ně připravených umělých plovoucích ostrůvcích. Příkladem rekultivace respektující a podporující význam těžebny pro lokální biodiverzitu jsou pískovny Cep I a Cep II u Suchdolu nad Lužnicí v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Na této lokalitě probíhá dlouhodobá spolupráce s týmem z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v rámci rekultivace vznikla mimo jiné také soustava experimentálních tůní.

(tento text byl v upravené podobě publikován v časopisu Naše příroda 06/2016)