V kamenolomu Kosov to žije!

Kamenolom Kosov

Kamenolom Kosov u Jihlavy je jedním z lomů ČMŠ, ve kterém aktuálně neprobíhá těžba. Těžba byla zahájena v roce 1940 a přerušena v r. 1999, těženou horninou byl především syenit. V dnešní době na většině území lomu probíhá přirozená obnova, díky které se z prostoru bývalé těžby postupně stává místo plné života. Skalní stěny podléhají erozi a postupně zarůstají náletem dřevin. Pionýrské dřeviny, především břízy, se hojně uchytily také kolem bývalých cest a při okraji lomu, na některých místech tvoří dnes již zapojené lesní porosty. Na dně lomu se vytvořila mělká vodní plocha, která postupně zarůstá rákosinou.

Zoologický průzkum

V sezóně 2016 proběhl v prostoru kamenolomu průzkum zaměřený především na vážky, kobylky a sarančata. Kamenolom Kosov představuje stanoviště pro množství významných a zvláště chráněných druhů, zejména vázaných na vodní a mokřadní prostředí tůní, které jsou oblíbené nejen pro vážky a vodní brouky, ale také pro obojživelníky. V Kosově je možné narazit mj. na 3 druhy skokanů, rosničku zelenou, blatnici skvrnitou, dva druhy čolků a dva druhy ropuchy. Několik významných druhů živočichů, jako je třeba užovka hladká nebo modrásek lesní, je dále vázáno na suché otevřené travnaté plochy.

Výsledky splnily a předčily naše očekávání a pomůžou nám při plánování budoucího využití lomu.

Petr Hesoun

Botanický průzkum a experiment

V roce 2016 lom navštěvoval také tým botaniků z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V lomu zaznamenali 249 druhů vyšších rostlin, z toho 8 druhů Červeného seznamu (např. přeslička luční, bělolist rolní, violka trojbarevná). Významný je nález řasy parožnatky obecné v mělkém hlavním jezeře lomu. Jedná se o vůbec první nález v oblasti Vysočiny. V severní části lomu na místě bývalého technického zázemí byly založeny dlouhodobé experimentální plochy na potlačení třtiny křovištní s pomocí poloparazitického kokrhele luštince.

Kokrhel luštinec

je rostlinným poloparazitem. Co to znamená? Na rozdíl od parazitů jde o zelené rostliny schopné fotosyntézy, které se svými kořeny přisávají k hostitelské rostlině a vysávají z ní živné roztoky. Kokrhel patřil v historii mezi nebezpečné poloparazitické plevele především obilnin. Vlivem změn v zemědělství tento druh téměř vymizel a v současnosti je vzácný. Díky svým vlastnostem oslabovat některé druhy trav se v poslední době začal používat při boji s třtinou křovištní, úpornou travinou, která vytváří husté porosty i na výsypkách a v opuštěných těžebnách a omezuje tak vzácné druhy.

Experimentální plochy v Kosově snad přispějí k poznání této rostliny a jejího fungování a brzy s ní budeme moci pracovat v běžné rekultivační praxi.

Další projekty

Kromě mnoha druhů rostlin i živočichů je možné v kamenolomu narazit také na středoškoláky z Jihlavy, pracující na svém projektu „Krása dokonalosti přírody ukrytá v detailu“. Pravidelné nebo nárazové průzkumy však neprobíhají pouze v Kosově, ale v mnoha dalších lomech a pískovnách, ať se jedná o průzkumy potřebné pro získání povolení k těžbě, nebo o průzkumy dobrovolné v rámci projektů Quarry Life Award, projektů s Českou společností ornitologickou a partnerství s Birdlife International.