Ropucha krátkonohá (Bufo Calamita)

Ropucha krátkonohá je nejohroženější česká žába. Zároveň se jedná o druh, který si pro svůj život oblíbil pískovny a jiné těžebny.

Ropucha krátkonohá se u nás vyskytuje ve výškovém rozmezí od 145 do 570 m n. m. Souvisle se tento druh vyskytuje pouze v západních Čechách (Karlovarsko), v ostatních oblastech republiky je její výskyt pouze ostrůvkovitý.

Pro tuto ropuchu je typický světlý podélný proužek uprostřed zad. Povrch kůže je stejně jako u jiných ropuch hrubý a vrásčitý. Její nohy jsou v porovnání s ostatními druhy ropuch velmi krátké a pohybuje se spíše lezením než skákáním.

Ke svému rozmnožování potřebuje mělké, písčité a nezarostlé tůňky, kterých jsou v české krajině vzácné. Pískovny, kaolinky, případně vojenská cvičiště či podobné narušované plochy se tak pro tuto ropuchu staly posledním útočištěm. V období kladení vajíček potřebuje tůňky, jinak žije v podstatě po celý rok na souši. Ropuchy krátkonohé přezimují zahrabané v půdě. Aktivní jsou především v noci a živí se především mravenci, brouky a pavouky.

Největší riziko pro ropuchu představuje nedostatek vhodných tůní, ve kterých by se mohla rozmnožovat a v jejichž blízkosti jsou také vhodné plochy pro lov a úkryty na přezimování. V naší krajině tedy může dlouhodobě přežívat pouze tam, kde se často vyskytuje obnažená půda a k tomu nějaké menší a krátkodobější vodní plochy (tůně či kaluže). To je v současné době splněno pouze v některých aktivních nebo krátkodobě opuštěných těžebních či vojenských prostorech, ale také na některých polích, na kterých se pěstují širokořádkové plodiny a zároveň se zde nepoužívá velké množství pesticidů a hnojiv.

Mezi přirozené nepřátele ropuch krátkonohých na prvním místě patří především ptáci – zejména vrabci, puštík obecný, racci a čápi. Pulce nejčastěji konzumují divoké kachny, ještěrky živorodé, užovky, vodní štírci, larvy potápníků a vážek.